pokec o rybareni

Ryby chytám asi třicet let, a je pravda, že víc než supervýbava, supernástrahy a supernávnady na mě zapůsobí krásné místo u řeky nebi rybníku, nejlépe brzo ráno. Většinou ať chytím nebo nechytím, odcházím od vody ve výborné náladě. Samozřejmě jsem radši, když to bere, ale i jindy (a poslední dobou věšinou) se dokážu u vody odreagovat. Rybaření je krásné a pamatuji si na vypravování mého dědečka (*1909) o jeho zážitcích na Labi a Berounce a závidím.